„A kolik to stojí?“ Jedna z prvních otázek, které slýchám při úvodním kontaktu s klientem, je při mnoha jednáních stejná. Stejná je však i odpověď, která následuje: „To se takhle na začátku nedá říct.“
Při zamyšlení je to stejné jako když poprvé přijdete do firmy, která vyrábí dřevěná okna a dveře a v podstatě hned po pozdravu se zeptáte: „A kolik to bude stát?“
Ale co kolik bude stát? Okna? Dveře? Jedno okno, patery dveře? Co kolik bude stát?
Stejné je to s videem. Existuje mnoho produktů, které může můj klient potřebovat a pokud už si nějaký vybere, existuje mnoho možností zpracování. Video není rohlík, na který je potřeba pořád stejně mouky, vody a dalších ingrediencí a stejná technologie. Tam je cena jasná. U videa nikoliv.
Dokonce i když už víte, že chcete prezentační video firmy o stopáži 2 minuty, je na jednání o ceně stále brzy. Proč? Protože dvouminutové prezentační video se může natáčet jeden den, na jednom místě, ve dvoučlenném štábu se základní technikou a nebo ho může natáčet pětičlenný štáb po celé republice po dobu pěti dnů za použití dronu, kamerových jeřábů, filmové kamery a podobně.
Takže pokud se Vás někdo snaží ošálit hesly jako individuálním přístup a podobnými a rovnou Vám řekne, že za video u něho zaplatíte dejme tomu 20 tisíc korun za minutu, tak je to asi tak individuální přístup k zákazníkovi, jako byl Tomáš Rosický jedním z nejzdravějších a nejodolnějších fotbalistů na světě. Ve vší úctě k Tomáši Rosickému.